USS Saratoga (CV-3)
USS Saratoga
(CV-3) vznikla jako produkt odzbrojovací konference, která proběhla ve
Washingtonu 1921. Námořní velmoci se tehdy dohodly na přerušení stavby a
sešrotování velkého množství bitevních lodí a křižníků. Jedinou výjimku dostaly
letadlové lodě, které mohli být postaveny z rozestavěných bitevních křižníků.
USA toho využily a upravily dva trupy bitevních křižníků třídy Lexington. Takto
vznikly dvě velké a rychlé letadlové lodi. Jejich výtlak 41 000t byl větší než
u většiny soudobých bitevních lodí. Lodě byly 270m dlouhé, 32m široké a měly
standardní ponor 9,75m. Posádku tvořilo 2122 mužů.
V létě 1917 byl položen kýl
bitevního křižníku CC-3 v loděnici New York Shipbuilding Co.Camden ve státě New
Jersey. 1. června 1922 byla schválena změna na letadlovou loď a jméno bylo
změněno na USS Saratoga (CV 3) a patřila do třídy Lexington. Loď byla dokončena
7. dubna 1925 a námořnictvo ji převzalo 16. listopadu 1927. Kapitánem se stal
Harry E. Yarnell.
Výzbroj lodi tvořila zpočátku také
děla ráže 203mm ve 4 dvoudělových věžích podobných těm z těžkých křižníků. Dále
pak dvanáct kanónů ráže 127mm/50cal, protiletecké kanóny ráže 28mm a kulomety
ráže 12,7mm. V dubnu 1942 byla provedena změna výzbroje. Loď přišla o svá 203mm
děla, která byla nahrazena, pro protiletecký boj vhodnějšími, univerzálními
kanóny ráže 127mm/38 cal. Celkem jich loď nesla 16 - osm v dvoudělových věžích
před velitelskou věží a za komínem, dalších osm nahradilo původních dvanáct
protilodních kanónů ráže 127mm podél přídě a zádě plavidla. Dále přibyly nové
protiletadlové komplety ráže 40mm konkrétně čtyři dvouhlavňové kanóny. Ty se v
pozdějších letech staly postrachem japonských letounů. Jejich dostřel a kadence
z nich činily jednu z nejlepších protileteckých zbraní, zvláště později, kdy
byly k dispozici ve velkém množství. V listopadu byly odstraněny také staré a
nevyhovující kanóny 28mm a nahrazeny dalšími 40mm děly. Celkem jich loď nesla
již 44. Poslednímu přezbrojení se podrobila v prosinci 1943, kdy dostala
dalších 46 kusů ráže 40mm. Byly osazeny po čtyřech hlavních na stanoviště a
doplňovaly je jednohlavňově lafetované kanóny ráže 20mm. Tato výzbroj byla pro
nalétávající letouny smrtící. Radar byl namontován poprvé v roce 1941 - CXAM-1,
v roce 1942 novější SC-
Letecké operace usnadňovaly 2
katapulty. Ty byly v roce 1934 sejmuty, neboť již nestačily pro nová těžší
letadla. Vráceny byly v roce 1944, kdy loď dostala nové katapulty, aby pomáhaly
ve startech nočních stíhačů. Ke zpomalení letounů sloužilo 8 aerofinišerů
brzděných nejprve elektricky, později hydraulicky.
Leteckou výzbroj představovalo 90
strojů - 18x stíhací F2F-1, 20x průzkumný SBU-1, 18x bombardér F4B-4, 18x
torpédový BG-
7. prosince 1941
byl stav letounů následující:
- Bombing Squardon Three (VB-3) 21x SBD-3 Dauntless
- Fightning Squadron Three (VF-3) 7x F4F-3 Wildcat a 2x F4F-3A Wildcat
- Scouting Squadron Three (VS-3) 22x SBD-3 Dauntless
- Torpedo Squadron Three (VT-3) 12x TBD-1 Devastator
Později letouny Helldiver, Hellcat
a Avenger. V závěru války v noční úpravě. V roce 1942 to bylo 88 strojů.
Letouny vyvážely na palubu dva výtahy o rozměru 13,7m x 7,6m.
Loď těžila z původní konstrukce
bitevního křižníku a byla opatřena slušným pancéřováním. Dvojité dno chránilo
proti explozím torpéd až do hlavice
Pohon lodí tvořily mohutné kotelny
a elektrické motory. U původního projektu se konstruktéři rozhodovali, jakou
cestou v pohonu se vydají. Nakonec padla volba právě na tento pohon. Velké
kotelny dodají páru generátorům a ty vyrobí elektřinu pro obří elektromotory ve
strojovnách. Celkový výkon se pohyboval okolo 180 000 koňských sil. Svojí
rychlostí 34 uzlů patřily k tomu nejrychlejšímu, co brázdilo světová moře.
Jediným problémem pohonné soustavy bylo seskupení komínů do komínové stěny,
která sice vypadala kompaktněji a dávala lodím nezaměnitelnou siluetu, avšak na
druhou stranu způsobovala problémy při operacích palubních letadel. Při určitém
směru větru se za ní vytvářelo nepříjemné víření, které značně ohrožovalo
přistávající letouny.
Po převzetí lodí USS Saratoga a USS
Lexington (CV 2) nastalo rozpačité přemýšlení, co vlastně s loděmi dělat.
Admirálové tehdy spoléhali na bitevní lodi - tzv. Gun Club, a letadlové lodi
považovali za příliš novátorské. Naštěstí se několik důstojníků vrhlo do
taktiky využití letadlových lodí a položili základ pro jejich nasazení. Asi
nejvýznamnější osobností byl pozdější admirál William Halsey, komandér-poručík
John Cromelin. Obdobou byli na japonské straně admirál Isoroku Yamamoto a
piloti Genda a Fučida. Dne 11. ledna na Saratoze přistál jako první pozdější
admirál a velitel svazů letadlových lodích Marc A. Mitscher.
W. Halsey převzal velení USS
Saratogy, když složil letecké zkoušky i ve svém již pokročilejším věku. Stačily
by mu i zkoušky pozorovatele, ale prohlásil, že nechce být pouhým pasažérem a
absolvoval rovnou pilotní kurz. V lednu 1929 ukázal, co v nových lodích je,
když s USS Saratoga při cvičení napadl Panamský průplav a zničil ho. Dokázal
proniknout vysokou rychlostí, překvapivě zaútočil letouny a zase rychle zmizel.
Obráncům nepomohla ani silná bitevní flotila ani sesterská loď USS Lexington,
což později charakterizovalo nasazení letadlových lodí jako útočně rychlé
zbraně. Zástupci Gun Clubu protlačili rozhodnutí, že byla USS Saratoga zničena,
aby neutrpěli takovou porážku. Později v roce 1938 se jim už nepodařilo zakrýt
další úspěch, kdy USS Saratoga pod vedení Halseyho cvičně napadla Pearl Harbor.
Tehdy se letadlová loď stala jasným vítězem.
Válka zastihla Saratogu u kalifornského
pobřeží. Vyřazením bitevních lodí byl Gun Club připraven o svou údernou sílu a
tíha bojů tak spočinula na letadlových lodích. 12. prosince 1941 vyplula USS
Saratoga s doprovodem k ostrovu Wake, aby posílila letouny jeho obranu. Ostrov
byl dobyt dříve, než posily dorazily a lodě se vrátily zpět.
21. ledna 1942 se poprvé USS
Saratoga seznámila s japonskými torpédy. Ponorka I-16 ji těžce poškodila, když
společně s USS Enterprise hlídkovala severně od Oahu. Oprava trvala do června
1942, zároveň došlo k úpravě výzbroje.
Po návratu část jejích letadel
posílila ztrátami oslabené letecké skupiny USS Hornet a USS Enterprise.
Společně se vydaly k Aleutám, ale než mohly zasáhnout, tak japonská aktivita v
oblasti Aleut skončila. Japonské posádky na Attu a Kisce byly izolovány a
později staženy nebo zničeny.
Stará Sára, jak loď nazývala její
posádka, se do akce vrátila při vylodění na Guadalcanalu pod vedením F. J.
Fletchera, kde podporovala jednotky společně s USS Enterprise. Její letouny
zabránily japonským v útoku na výsadek a úspěšně bránily také mateřské lodě. Po
porážce křižníkové eskorty v bitvě u ostrova Savo se letadlové lodi stáhly, aby
mohly reagovat na předpokládaný protiútok v této oblasti. Svou roli možná
sehrála i obava F. J. Fletchera, který ztratil od počátku války ve střetnutích
již dvě letadlové lodi, aby nebyl spojován s případnou ztrátou třetí. Tento
krok nechal výsadek v poměrně prekérní situaci. Námořní pěšáci však prokázali
nadlidské odhodlání a vydrželi.
Její letouny 23. září 1942 podnikly
útoky proti japonským silám, které kryly konvoj směřující s posilami na
Guadalcanal. Potopily japonskou letadlovou loď Ryuho a poškodily nosič
hydroplánů Chitose. Zatímco USS Saratoga byla skryta deštěm, byla USS Enterprise
napadena a poškozena.
25. září 1942 se opět USS Saratoga
připletla do cesty torpéd, tentokrát od ponorky I-26. Opět se ukázala odolnost
trupu původně bitevního křižníku a loď se dokázala dostat do bezpečí. Během
oprav znovu došlo ke změnám výzbroje.
Na bojiště se vrátila v roce 1943, kdy
přepravila na Guadalcanal letecké posily k upevnění vzdušné nadvlády - 18
stíhačů F4F Wildcat, 24 střemhlavých SBD Dauntless a 17 torpédových TBF
Avenger. Její palubní letouny poté bombardovaly japonskou základnu Kolombangara
na Nové Guinei. V době mezi 17. květnem a 31. červnem 1943 vykonávala USS
Saratoga hlídkovou službu v oblasti jižních Šalamounů společně s HMS
Victorious. V listopadu společně s USS Princeton podporovala vylodění na
ostrově Bougainville a podnikla několik útoků na tehdy velmi významnou základnu
Japonců - na Rabaul. Do konce roku se účastnila vylodění také na Tarawě a
Makinu.
Po této akci loď byla opět
přestavěna, byla naposledy posílena její protiletadlová výzbroj. 7. ledna 1944
je USS Saratoga zpět v Pearl Harboru. Společně s USS Langley (CV-27) a USS
Princeton (CVL-23) podporovala útok na Marshalovy ostrovy. Mezi
V březnu 1944 byla přidělena k
britské pacifické flotile. 31. března 1944 připlula na základnu Trincomalee na
Cejlonu. Zde předávala zkušenosti britským pilotům a námořníkům. Po připlutí
francouzské bitevní lodi Richelieu dokončily cvičení. 19. dubna 1944 společně s
HMS Valiant, HMS Queen Elisabeth a HMS Illustrious útočila na ropné zdroje a
rafinerie na Sumatře - Sabangu a Jávě - Surabaja.
Dne 24. srpna 1944 byla USS
Saratoga zpět v Pearl Harboru. Dostala nové F6F-3N a F6F-5N Hellcat vybavené
radiolokátorem a TBF Avenger s noční úpravou a radarem. Ty potom podnikaly
překvapivé nálety na japonské základny a vykonávaly protiponorkovou hlídkovou
službu v nočních hodinách. K této službě byla určena společně s USS Independence
(CVL-22). Lodě USS Saratoga a USS Ranger vytvořily 11. divizi letadlových lodí
a trénovaly piloty pro noční operace. Hlavní význam lodi byl však stále v
bojových operacích a tak byla v lednu odvelena zpět do bojové oblasti, kde
společně s USS Enterprise vytvořila skupinu pro noční operace dne 29. ledna
1945 u Iwo Jimy.
Dne 12. února 1945 podnikly jejích
letouny noční útoky na Japonsko, aby odvrátily pozornost od vylodění na Iwo
Jimě. Tam jejich letouny působily nočními útoky. Neustále podnikaly rušivé
nálety na ostrov. Následně její letouny kryly svaz letadlových lodí, když
jejich letouny útočily na ostrov. Dne 21. února 1945 zaútočili na loď kamikaze.
Celkem šest letounů dosáhlo pěti zásahů. Ukázalo se, že stíhací ochrana svazu
byla příliš slabá, aby ho dokázala spolehlivě ochránit. Došlo k poškození
trupu, paluby a zahynulo 123 námořníků. USS Saratoga odplula k opravě a tím pro
ni válka skončila.
Dne 22. května opět trénuje piloty.
Po japonské kapitulaci se účastní operace Magic Carpet - přepravy vojáků a
zajatců zpět do vlasti.
Lodi patří rekord v počtu
uskutečněných přistání na palubě, celkem to bylo 98 549 přistání během 17-ti
let.
S příchodem velkého množství
letadlových lodí třídy Essex přestala být USS Saratoga potřebná. Svou pouť
ukončila u atolu Bikini, kde ji potopil podvodní jaderný výbuch při zkoušce
Baker dne 25. července 1946.
Za svou službu obdržela celkem sedm
bojových hvězd.
Komentáře
Přehled komentářů
Nebyla ta bitva,kdy šla ke dnu Ryujo spíše 24.srpna?
Taktéž zásah od I-26 byl nikoli v září,nýbrž ještě vsrpnu.
Jinak - celkově je to dobrý článek.
Pěkný popis i obrázky.
Výborné
(Hroch Šumavský, 26. 8. 2011 12:14)
Je to podrobné a zajímavé.
Tyhle dvě krasavice byly opravdu výjimečné a výkonné.Škoda ,že "Lex" dostali tak brzy.
Další škoda je,že se "Sára" nedochovala,protože ji ti uličníci nechali zničit na Bikiny.
Hezké
(Houšky2, 18. 1. 2008 13:53)Máš to tu moooc hezké,sice se v letadlech nevyznám.....ale i tak je to velice zajímavé........
Bitva u Jižních Šalamounů
(Hroch, 26. 8. 2011 12:25)